dans le dictionnaire PONS
manzanear [maṇθaneˈar] VERBE trans
2. manzanear Ven (halagar):
- manzanear
-
| yo | manzaneo |
|---|---|
| tú | manzaneas |
| él/ella/usted | manzanea |
| nosotros/nosotras | manzaneamos |
| vosotros/vosotras | manzaneáis |
| ellos/ellas/ustedes | manzanean |
| yo | manzaneaba |
|---|---|
| tú | manzaneabas |
| él/ella/usted | manzaneaba |
| nosotros/nosotras | manzaneábamos |
| vosotros/vosotras | manzaneabais |
| ellos/ellas/ustedes | manzaneaban |
| yo | manzaneé |
|---|---|
| tú | manzaneaste |
| él/ella/usted | manzaneó |
| nosotros/nosotras | manzaneamos |
| vosotros/vosotras | manzaneasteis |
| ellos/ellas/ustedes | manzanearon |
| yo | manzanearé |
|---|---|
| tú | manzanearás |
| él/ella/usted | manzaneará |
| nosotros/nosotras | manzanearemos |
| vosotros/vosotras | manzanearéis |
| ellos/ellas/ustedes | manzanearán |
Aucune phrase d'exemple disponible
Essayez différentes entrées.