dans le dictionnaire PONS
I. vencer <c → z> [beṇˈθer] VERBE intr
II. vencer <c → z> [beṇˈθer] VERBE trans
1. vencer (enemigos):
2. vencer:
III. vencer <c → z> [beṇˈθer] VERBE pron
vencer vencerse:
| yo | venzo |
|---|---|
| tú | vences |
| él/ella/usted | vence |
| nosotros/nosotras | vencemos |
| vosotros/vosotras | vencéis |
| ellos/ellas/ustedes | vencen |
| yo | vencía |
|---|---|
| tú | vencías |
| él/ella/usted | vencía |
| nosotros/nosotras | vencíamos |
| vosotros/vosotras | vencíais |
| ellos/ellas/ustedes | vencían |
| yo | vencí |
|---|---|
| tú | venciste |
| él/ella/usted | venció |
| nosotros/nosotras | vencimos |
| vosotros/vosotras | vencisteis |
| ellos/ellas/ustedes | vencieron |
| yo | venceré |
|---|---|
| tú | vencerás |
| él/ella/usted | vencerá |
| nosotros/nosotras | venceremos |
| vosotros/vosotras | venceréis |
| ellos/ellas/ustedes | vencerán |